KOUÈINK VE FOTBALE

Kouèink ve fotbale? A proè ne???

Pøed èasem se objevilo v jednom z mých èlánkù slovo kouèink. K vysvìtlení, co si pod tímto pojmem pøedstavuji já a jak bych ho využil v pøípravì fotbalových brankáøù, využiji Vaši pøedstavivost. Na pomoc si vezmu dva fiktivní pøíbìhy. Takže – pøedstavte si:

Pøíbìh è.1: Rozhovor trenéra s brankáøem po mistrovském utkání – hodnocení výkonu?

Zdar Honzo, tak pojïme se podívat na ten tvùj sobotní hrùzostrašnej výkon. Když pominu, žes tam stáhnul ty dva lehký centry a soupeø v podstatì nic moc nemìl a dal ti z toho dva góly, tak jsem z toho trošku špatnej. Ty vole, cos tam u toho druhýho gólu dìlal? (brankáø se chce nadechnout, aby nìco øekl, je však pøerušen monologem trenéra) Vždy víš, co jsem ti minule v tréninku øíkal? Ta pøední strana tyèe musí bejt prostì zakrytá. Každej ti to vždycky vyète, když to tam padne. Pøední tyè je pøední tyè…jo a teï se mi ještì vzpomnìlo: jak si to tam odkopával ten balón pøed šestnáctkou? Proè to dáváš do autu? Øekni mi, proè? Hele, a nemluvím dlouho, pøíští týden se hraje zas, tak se koukej dát do kupy! Chceš k tomu ještì nìco øíct? (brankáø, svìšená ramena, nadechuje se k obhajobì, je však pøerušen trenérovým monologem) Radìji nic neøíkej, protože ta tvoje chyba nás stála body, to je ti snad jasný. Ale hele, nebuï zas tak smutnej, nakonec vlastnì nejde o život. Z toho se dostaneš, já takových gólù taky dostal…pojï radìji trénovat (Honza se s kyselým oblièejem zvedá a jde trénovat)…

Už jste nìkdy takový rozhovor vidìli, slyšeli, prožili na vlastní kùži? Možná je tento pøíklad opravdu velmi negativnì ladìný, rozhodnì však není daleko od pravdy. Takhle se s brankáøi a hráèi bìžnì jedná. Trenér zaène mluvit, vypíchne pár okamžikù, popíše chyby a tím hodnocení konèí. Proè si myslím, že tento rozhovor k nièemu, kromì hráèovy frustrace z výkonu a sebe samého, nevede?

Fiktivní rozhovor obsahuje jedno pozitivum – trenér na konci vyjádøí víru, že se z toho hráè dostane. To je také jediná kladná èást celého rozhovoru. Jinak je to popis chyb, jednostranný, z pozice direktivního trenéra, který má vždy pravdu (hráèi jsou tady pøece od toho, aby nepøemýšleli, ale plnili jeho pøíkazy). Hráè slyší jen co neumí, nejde, nemùže a nesmí. Nedostane prostor pro obhajobu. O tu však ani tak nejde. Nedostane prostor pro rùst a uèení. Tím, že nemusí pøemýšlet a uvìdomovat si své chyby, jen poslouchá jejich popis jinou osobou, pøichází o to, co je na chybách nejdùležitìjší: každá chyba uèí, jak dìlat vìci lépe. Podmínkou však je, že ji dokáže hráè vnímat, popsat, uvìdomit si ji a pøedevším sám aktivnì hledá odpovìï na otázku, jak to udìlat, aby chybu neopakoval. Svou prožitou zkušeností se uèí. A z chyb pøedevším.

Shrnuto: Kritika je neúèinná, vždy zraòuje a pokoøuje. Využívá moci, dusí rozvoj a uèení. Je negativní, øíká, abys nìco Nedìlal a nìkým Nebyl.

Pojïme spoleènì za trenérem, který používá zcela odlišný pøístup. Pøístup ovlivnìný myšlenkou, že vìci lze dìlat jinak a efektivnìji. Pøístup, který by se dal nazvat jako – kouèink.

Pøíbìh è.2: Rozhovor trenéra s brankáøem po mistrovském utkání – hodnocení výkonu?

Ahoj Honzo, pojï, máme teï èas promluvit si o sobotním utkání. Co bys mi k tomu sám chtìl øíct? (Honza je smutný a popisuje, jak je rozladìný z výkonu, který vnímá jako špatný, ani mu moc do øeèi není) Ano, chápu, øekni mi, jak ses v utkání cítil? (Honza trošku pookøeje, øekne, že se cítil nachystaný dobøe, že z tréninku mìl ze sebe dobrý pocit a že se na utkání tìšil, pak zase trošku zvadne a chce zaèít popisovat svoji velkou chybu – gól na pøední tyè – trenér ho zastaví) Ok, poèkej s tím chvíli. Popiš mi nejprve všechny zákroky, které se ti v utkání podle tebe povedly. (Honza narovná svùj nahrbený posed a popíše dva centry, které sice nebyly nijak nároèné, ale i to patøí k dobrému brankáøovi, že chytí, co má a dodává klid celému mužstvu; dále vypíchne, jak se odrážel ze správné nohy a jak skvìle a pevnì mu držel míè v rukavicích) Dobøe, co ten odkop do autu? (Honza se zaène trošku smát, protože ví, že to byl úlet, že se to dalo uhrát lépe a popíše, že pøíštì v takové situaci zachová klid a bude hrát s odskakujícím obráncem, to je konstruktivnìjší) Ano, Honzo, to máš urèitì pravdu, obránce byl v tu chvíli pøipravený hrát, bylo by to lepší øešení. Ale já vím, že situaci rozumíš a pøíštì to tak zahraješ. Co ještì bys chtìl k výkonu dodat? (Honza posmutní a zaène popisovat gól na pøední tyè, øíká, že si v ten moment pøesnì vzpomnìl na trenérova slova z tréninku – že má situaci udržet co nejdéle na nohách, protože dostat gól na pøední tyè je prostì chyba, které je potøeba se vyvarovat, zároveò Honza navrhne, že by se na chybu rád podíval na videu, rozebral situaci, poslechl si názor trenéra a v týdnu vyzkoušel nìjaké cvièení, které by mu pomohlo zlepšit se v této èinnosti a svou øeè zakonèí dotazem na trenéra: To je asi všechno, co na to vy, trenére?) Já s tebou Honzo souhlasím. Na video se podíváme spolu a já ti øeknu, kde jsem vidìl tvé zaváhání. Nad tréninkem popøemýšlím a zaøadíme cvièení na vykrytí úhlu a ukotvení v postoji. Zároveò však vnímám, že sis svou chybu uvìdomil, takže si to jistì v tréninku s mou pomocí dokážeš uhlídat sám. Tak, aby se to v utkání neopakovalo. Dík, že sis to tak podrobnì zhodnotil a mùžeme jít na trénink. Nebo tì ještì nìco napadá? (Honza se nadechne, narovná a øíká, že má teï ohromnou chu trénovat, protože v žádném pøípadì nechce opakovat své chyby a aktivnì vybízí trenéra, aby už honem šli)…

Je zøetelné, že oba pøístupy se zcela liší

Ve druhém pøípadì je mnohem aktivnìjší hráè, ménì trenér. Hráè sám pøemýšlí, uvìdomuje si svou hru a aktivnì hledá zpùsoby vedoucí ke zlepšení své hry. Trenér se v tu chvíli nijak nezbavuje své zodpovìdnosti a role. Pokud by hráè nedokázal ke svému výkonu podat dostateèné vysvìtlení, je na trenérovi, jak dále probouzet v hráèi jeho vlastní uvìdomìní. Ani kritika – pokud je na místì – není zakázána. Mìla by však probouzet motivaci a touhu po nápravì, zlepšení. Je zjevné, který ze zpùsobù je pro hráèe samotného mnohem efektivnìjší v procesu uèení se. Myslím si, že právì o to, aby se hráèi nìco nauèili, v trénování jde (u mládeže obzvl᚝, v mužské kategorii však také hráèe ‘‘uèíme“ plnit naše požadavky a pøedstavy, pracujeme s jejich motivací plnit naše pokyny).

Zdá se, že v komunikaci - v jejím zpùsobu - se ukrývají mnohá tajemství vedoucí k progresivnìjšímu rùstu výkonnosti. K vìtšímu využití hráèova potenciálu. Odpùrcùm naprosto toleruji právo mít jiný názor. Myslím si však, že zmìna v pøístupu k hráèùm (jsou to pøedevším lidé!) mùže vytváøet mnohem pro-aktivnìjší pracovní prostøedí, otevøenìjší jednání a práci v uvolnìnìjší atmosféøe, která tak stále vybízí k další motivaci (co nás baví jde nám snadno). Uèení se je pøirozenou souèástí lidského života a každý trenér rád pracuje s hráèem, který o fotbale pøemýšlí a sám aktivnì hledá možnosti a zpùsoby, jak se posunout ve své výkonnosti dál. Protože sport není jen o výsledku, ale pøedevším o osobní výzvì pøekonávat sám sebe a snaze posunovat své hranice stále dál. Já jako trenér mohu hráèe zpùsobem své komunikace a vhodným pøístupem na jeho cestì velmi efektivnì podpoøit a podílet se na jeho uèení.

V pøíspìvku je popsán jeden ze zpùsobù, jak lze využít kouèovací pøístup pøi práci s hráèem. Pøíštì popøemýšlím nad využitím kouèinku pøímo v tréninkovém procesu.

Otázka na závìr: Mùžeme si v našich podmínkách vychovat “myslícího hráèe“??? (Chceme vùbec, aby naši hráèi mysleli a využili tak svùj potenciál naplno?)

Michal Kosmál, trenér brankáøù a Akreditovaný profesionální kouè



Máte jakýkoliv dotaz? Neváhejte a napište mi!

Michal Kosmal foto

E-mail: michal@brankohrani.cz